{"id":442,"date":"2018-10-14T10:32:53","date_gmt":"2018-10-14T10:32:53","guid":{"rendered":"http:\/\/www.datschitz.cz\/?page_id=442"},"modified":"2024-12-23T15:12:34","modified_gmt":"2024-12-23T14:12:34","slug":"historie-post-austria-datschitz","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/historie-post-austria-datschitz\/","title":{"rendered":"Historie po\u0161tovnictv\u00ed"},"content":{"rendered":"

PO\u010c\u00c1TEK<\/strong><\/h3>\n

            Ji\u017e od star\u00fdch \u010das\u016f byla pot\u0159eba sd\u011blovat si zpr\u00e1vy pomoc\u00ed psan\u00fdch dopis\u016f a proto Ferdinand I. Habsbursk\u00fd v roce 1527 nechal zav\u00e9st pravideln\u00e9 neboli \u0159\u00e1dn\u00e9 (Ordinari) po\u0161tovn\u00ed spojen\u00ed, jeho\u017e jedin\u00fdm \u00fakolem bylo zajistit vz\u00e1jemnou p\u0159epravu panovnick\u00fdch dopis\u016f a \u00fa\u0159edn\u00ed korespondence obou komor. V Praze byl zalo\u017een \u00fa\u0159ad po\u0161tmistra a na zemsk\u00e9 silnici mezi V\u00eddn\u00ed a Prahou, kter\u00e1 se stala prvn\u00ed po\u0161tovn\u00ed trat\u00ed na na\u0161em \u00fazem\u00ed, vznikly prvn\u00ed po\u0161tovn\u00ed stanice, ur\u010den\u00e9 pro v\u00fdm\u011bnu kon\u00ed po\u0161tovn\u00edch j\u00edzdn\u00edch posl\u016f \u2013 kur\u00fdr\u016f. Byly na trati rozlo\u017eeny p\u0159ibli\u017en\u011b po 2\u20133 geografick\u00fdch m\u00edl\u00edch (1 m\u00edle \u2013 cca 7,42 km), kter\u00e9 m\u011bli po\u0161tovn\u00ed kur\u00fd\u0159i ujet na jednom koni zhruba za 2\u20133 hodiny a pak si zde vym\u011bnit unaven\u00e9ho kon\u011b za odpo\u010dinut\u00e9ho.<\/p>\n

              V n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch ter\u00e9nech se z\u0159izovaly bl\u00ed\u017ee u sebe, a to zp\u016fsobilo, \u017ee se nach\u00e1zely i ve zcela mal\u00fdch a jinak bezv\u00fdznamn\u00fdch vesnic\u00edch. Na druhou stranu bylo v\u00fdhodou, \u017ee v nich mohla po\u0161tovn\u00ed spr\u00e1va sn\u00e1ze z\u00edskat p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 budovy, pozemky a dostatek p\u00edce pro po\u0161tovn\u00ed kon\u00ed. Svou roli sehr\u00e1la i skute\u010dnost, \u017ee se v\u011bt\u0161\u00ed hrazen\u00e1 m\u00edsta br\u00e1nila tomu, aby se kr\u00e1lovsk\u00e1 po\u0161ta us\u00eddlila za jejich branami. Po\u0161tovn\u00ed person\u00e1l toti\u017e podl\u00e9hal p\u0159\u00edmo c\u00edsa\u0159sk\u00e9 administrativ\u011b a m\u011bstsk\u00e1 spr\u00e1va nebo vrchnosti, na jejich\u017e pozemc\u00edch se stanice nach\u00e1zely, nem\u011bly nad n\u00edm bezv\u00fdhradnou pravomoc. M\u011bsta nav\u00edc odm\u00edtala otev\u00edrat sp\u011b\u0161n\u00fdm j\u00edzdn\u00edm posl\u016fm, kte\u0159\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti jeli i v noci, m\u011bstsk\u00e9 br\u00e1ny se po setm\u011bn\u00ed zamykaly. P\u0159edev\u0161\u00edm z tohoto d\u016fvodu se po\u0161tovn\u00ed stanice z\u0159izovaly na neopevn\u011bn\u00fdch p\u0159edm\u011bst\u00edch nebo v bl\u00edzk\u00fdch vesnic\u00edch.<\/p>\n

PRVN\u00cd PO\u0160TOVN\u00cd TRASA V \u010cESK\u00c9M KR\u00c1LOVSTV\u00cd PO ROCE 1527<\/strong><\/h3>\n

        O prvn\u00edm po\u0161tovn\u00edm spojen\u00ed a po\u0161tovn\u00edch stanic\u00edch z roku 1527 chyb\u00ed podrobn\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy. Soupis po\u0161tovn\u00edch stanic mezi V\u00eddn\u00ed a Prahou uv\u00e1d\u011bl a\u017e seznam z roku 1568 \u2013 na rakousk\u00e9 stran\u011b Stockerau, Hollabrun, Pulkau, na na\u0161em \u00fazem\u00ed Vrat\u011bn\u00edn, Slavonice,<\/strong> \u010clunek, Samosoly, Sob\u011bslav, T\u00e1bor,Votice a Nespeky. N\u011bkter\u00e9 prameny je\u0161t\u011b jmenovaly v bl\u00edzkosti Prahy stanici U K\u0159\u00ed\u017eku. Po\u0161tovn\u00ed trasa ztr\u00e1cela v\u00fdznam v dob\u00e1ch, kdy panovn\u00edk s\u00eddlil s cel\u00fdm dvorem v Praze, a byla proto n\u011bkolikr\u00e1t zru\u0161ena. K omezen\u00ed nebo p\u0159eru\u0161en\u00ed \u010dinnosti \u010dasto vedly i finan\u010dn\u00ed d\u016fvody. K ro\u010dn\u00edmu p\u0159eru\u0161en\u00ed spojen\u00ed do\u0161lo v letech 1535\u201336, v roce 1538 pak kr\u00e1l na\u0159\u00eddil po\u0161tovn\u00ed stanice zru\u0161it a doru\u010dovat po\u0161tu v\u00fdhradn\u011b dv\u011bma p\u011b\u0161\u00edmi posly, kte\u0159\u00ed z\u00e1zem\u00ed po\u0161tovn\u00edch stanic nepot\u0159ebovali. To dob\u0159e vystihuje skute\u010dnost, \u017ee jedin\u00fdm d\u016fvodem pro z\u0159izov\u00e1n\u00ed a existenci po\u0161tovn\u00edch stanic byla v t\u00e9 dob\u011b v\u00fdhradn\u011b \u010dinnost spojen\u00e1 s v\u00fdm\u011bnou kon\u00ed po\u0161tovn\u00edch jezdc\u016f. Znovu se za\u010dala po\u0161ta doru\u010dovat j\u00edzdn\u00edmi posly a po\u0161tovn\u00ed stanice byly op\u011bt uvedeny do provozu a\u017e v roce 1544.<\/p>\n

        Podle \u00fadaj\u016f z roku 1617<\/strong> se po\u0161tovn\u00ed stanice na \u010desk\u00e9 stran\u011b nach\u00e1zely v Jesenici, Nespek\u00e1ch, Byst\u0159ici, Mili\u010d\u00edn\u00ec, T\u00e1bo\u0159e, Tu\u010dapech (pozd\u011bji nahrazen\u00e1 stanic\u00ed v Ko\u0161ic\u00edch u T\u00e1bora) a v \u010clunku. Definitivn\u00ed podobu z\u00edskala po\u0161tovn\u00ed trasa se stanicemi v Jesenici, Nespek\u00e1ch, Byst\u0159ici, Votic\u00edch, Sudom\u011b\u0159ic\u00edch, T\u00e1bo\u0159e, Ko\u0161ic\u00edch u T\u00e1bora, Samosolech, Jind\u0159ichov\u011b Hradci, Kun\u017eaku, Slavonic\u00edch, Vrat\u011bn\u00edn\u011b<\/strong>, Langau, Pulkau, Neudorfu, Hollabrunu, Stockerau a Enzersdorfu v roce 1692.<\/p>\n

         V jednotliv\u00fdch zem\u00edch rakousk\u00fdch byli z\u0159izov\u00e1ny v 16. stolet\u00ed zemsk\u00e9 po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ady, je\u017e byli ud\u011blov\u00e1ny jednotliv\u00fdm rodin\u00e1m jako\u017eto d\u011bdi\u010dn\u00e9. Tak ud\u011blil arciv\u00e9voda (pozd\u011bji c\u00edsa\u0159) Maty\u00e1\u0161 hodnost dolnorakousk\u00e9ho zemsk\u00e9ho po\u0161tmistra Karlovi Magni, \u010dlenu hrab\u011bc\u00ed rodiny z It\u00e1lie poch\u00e1zej\u00edc\u00edho. Ve \u0160t\u00fdrsku ud\u011blen r. 1570 d\u011bdi\u010dn\u00fd zemsk\u00fd po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad Janu Baptistovi z Paar\u016f, v Tyrolsku byl \u00fa\u0159ad ten v dr\u017een\u00ed v\u011btve rodiny Taxis\u016f, v \u010cech\u00e1ch byli po\u0161tmistry Jan Straub (1610) a po n\u011bm Jeremi\u00e1\u0161 Penk.  Kdy\u017e pak byli dle vzoru \u0160pan\u011blska z\u0159izov\u00e1ny v 16. stolet\u00ed ve V\u00eddni nejvy\u0161\u0161\u00ed dvorn\u00ed \u00fa\u0159ady, z\u0159\u00edzen byl i \u00fa\u0159ad nejvy\u0161\u0161\u00edho dvorn\u00edho po\u0161tmistra. T\u00edm byl od r. 1526 a\u017e do r. 1548 Anton\u00edn z Taxisu. Tento m\u011bl platu m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b 20 zlat\u00fdch. N\u00e1stupcem jeho pak byl Maty\u00e1\u0161 z Taxisu, kter\u00fd dost\u00e1val m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho platu 30 r\u00fdnsk\u00fdch zlat\u00fdch a nepatrn\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek na vydr\u017eov\u00e1n\u00ed kon\u00ed.     
\n           Po Maty\u00e1\u0161ovi byli nejvy\u0161\u0161\u00edmi dvo\u0159en\u00fdmi po\u0161tmistry Kri\u0161tof z Taxisu (1560), Pavel Wolzogen (1567). Ze zpr\u00e1vy, kterou pod\u00e1v\u00e1 t\u00fd\u017e dvo\u0159. po\u0161tmistr dvorsk\u00e9 komo\u0159e r. 1568 o po\u0161t\u00e1ch c\u00edsa\u0159sk\u00fdch, se dov\u00edd\u00e1me, \u017ee m\u011bl dvo\u0159. po\u0161tmistr m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed plat 30 zl., z n\u011bho\u017e musil v\u0161ak vydr\u017eovat 2 p\u00edsa\u0159e. Na ka\u017ed\u00e9ho z 5 j\u00edzdn\u00edch komorn\u00edch posl\u016f obdr\u017eel m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b 6 zl. Na po\u0161tu ve V\u00eddni (se 2 koni) obdr\u017eel 20 zl. a na po\u0161tu v Linci (se 3 koni) 24 zl. Na trati V\u00edde\u0148\u2014Innsbruck bylo tehdy celkem 39 po\u0161tovn\u00edch kon\u00ed, ji\u017e vy\u017eadovali n\u00e1kladu 3792 zl. ro\u010dn\u011b. Na trati mezi Prahou a V\u00eddn\u00ed – (p\u0159es T\u00e1bor) bylo 11 stanic, z nich\u017e ka\u017ed\u00e1 m\u011bla 2 a Praha 3 kon\u011b. Celkov\u00fd n\u00e1klad \u010dinil 2400 zl. ro\u010dn\u011b. Ve\u0161ker\u00e9 rakousk\u00e9 trati dohromady m\u011bly 169 kon\u00ed a po\u0161ty vy\u017eadovaly n\u00e1kladu 16.224 zl. ro\u010dn\u011b. D\u00e1le byli po\u0161mistry  Jan Wolzogen (1571) a Ji\u0159\u00ed Pichel z Pichelbergu (1593). Ve dvo\u0159. archivu ve V\u00eddni nal\u00e9z\u00e1 se \u017e\u00e1dost choti Pichlovy Hedviky, kterou podala po smrti sv\u00e9ho man\u017eela c\u00edsa\u0159i a v n\u00ed\u017e uv\u00e1d\u00ed, \u017ee man\u017eel jej\u00ed nedostal za celou dobu sv\u00e9ho \u00fa\u0159adov\u00e1n\u00ed (17 rok\u016f) platu. Vdova pros\u00ed, aby j\u00ed byl zadr\u017een\u00fd plat vyplacen, a prav\u00ed v \u017e\u00e1dosti, \u017ee pohled\u00e1vka ta \u010din\u00ed i s t\u00edm, co jej\u00ed man\u017eel c\u00edsa\u0159i v nejvy\u0161\u0161\u00ed nouzi hotov\u011b zap\u016fj\u010dil, dohromady 10.582 zl. Po Pichlovi byl od r. 1611 Lamoral z Taxisu. T\u00fd\u017e byl v\u0161ak brzy (1612) zpro\u0161t\u011bn tohoto \u00fa\u0159adu, pon\u011bvad\u017e byl p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstn\u00e1n, maje na starosti t\u00e9\u017e spr\u00e1vu panstv\u00ed.<\/p>\n

          V letech 1722 a\u017e 1743 vznikly k veden\u00ed po\u0161tovnictv\u00ed gener\u00e1ln\u00ed vrchn\u00ed dvorn\u00ed po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad ve V\u00eddni a hlavn\u00ed po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ady v Bud\u00edne, Praze, Brn\u011b, \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci, Linci, V\u00eddni, Vratislavi a Lublani, k nim\u017e p\u0159istoupily v r. 1751 Celovec, Qorice a Opava. Za c\u00edsa\u0159ovny Marie Terezie zdokonaleno po\u0161tovnictv\u00ed rakousk\u00e9 po mnoh\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch. \u0158\u00e1dem po\u0161tovn\u00edm z r. 1748 upravena slu\u017eba dopravn\u00ed, po\u0161tmistr\u016fm ud\u011blena \u010detn\u00e1 privilegia, zavedena doprava cestuj\u00edc\u00edch pomoc\u00ed voz\u016f na \u00fa\u010det po\u0161tmistr\u016f (zvl\u00e1\u0161tn\u00ed j\u00edzdy). V r. 1750 zavedeny pro dopravu osob zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vozy, tzv. diligence. V r. 1769 vykoupeno i po\u0161tovnictv\u00ed v Tyrol\u00edch od v\u011btve rodiny Taxis\u016f za ro\u010dn\u00ed d\u016fchod 20.000 zlat\u00fdch.  Za c\u00edsa\u0159\u016f Josefa II. a Franti\u0161ka I. hlavn\u00ed z\u0159etel obr\u00e1cen byl k urychlen\u00ed po\u0161tovn\u00edch spojen\u00ed a zavedeny na n\u011bkter\u00fdch trat\u00edch denn\u00ed j\u00edzdy. Kdy\u017e r. 1813 kn\u00ed\u017ee Paar se z\u0159ekl \u00fa\u0159adu nejvy\u0161\u0161\u00edho dvorn\u00edho a gener\u00e1ln\u00edho d\u011bdi\u010dn\u00e9ho po\u0161tmistra, vedla spr\u00e1vu po\u0161t v\u0161eobecn\u00e1 dvorsk\u00e1 komora. Listovn\u00ed po\u0161ta pod\u0159\u00edzena byla tehdy m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed a povozn\u00e1 \u0159editelstv\u00ed po\u0161ty povozn\u00e9 ve V\u00eddni. Od r. 1829 byla nejvy\u0161\u0161\u00edm po\u0161t. \u00fa\u0159adem v Rakousku c. k. nejvy\u0161\u0161\u00ed dvorsk\u00e1 po\u0161tovn\u00ed spr\u00e1va, v jej\u00ed\u017e \u010dele byl Otto ryt\u00ed\u0159 z Ottenfeldu, rozen\u00fd r. 1777 v Opo\u010dn\u011b v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n

         Ryt\u00ed\u0159 Ottenfeld vstoupil r. 1802 jako\u017eto konceptn\u00ed praktikant c. k. v\u0161eobecn\u00e9 dvo\u0159. komory do st\u00e1tn\u00ed slu\u017eby a kdy\u017e osv\u011bd\u010dil se p\u0159i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed Paarovsk\u00fdch po\u0161tovn\u00edch opr\u00e1vn\u011bn\u00ed, sv\u011b\u0159ena mu nejprve reforma po\u0161ty povozn\u00e9 a dopravy osob po\u0161tou. Ottenfeld zavedl rychl\u00e9 j\u00edzdy, je\u017e tak se osv\u011bd\u010dily, \u017ee p\u0159inesly st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b zna\u010dn\u00fd \u010dist\u00fd v\u00fdnos a roz\u0161\u00ed\u0159eny pak po cel\u00e9m st\u00e1tn\u00edm \u00fazem\u00ed<\/p>\n

POS\u0164OVN\u00cd TRASA A P\u0158EPRAVA OSOB<\/strong><\/h3>\n

        <\/strong>Od t\u00e9 doby, co roku 1749 c. k. dvorn\u00ed po\u0161tovn\u00ed komora zavedla na po\u0161tovn\u00edch tras\u00e1ch ko\u010d\u00e1rov\u00e9 dostavn\u00edky p\u0159epravuj\u00edc\u00ed podle j\u00edzdn\u00edho \u0159\u00e1du po\u0161tu i cestuj\u00edc\u00ed, v\u00fdznam po\u0161tovn\u00edch stanic zna\u010dn\u011b stoupl. Po\u0161ta p\u0159epravovala nejen b\u011b\u017en\u00e9 po\u0161tovn\u00ed z\u00e1silky a osoby, pronaj\u00edmala jezdeck\u00e9 kon\u011b, p\u016fj\u010dovala ko\u010d\u00e1ry, ale organizovala p\u0159epravu v\u00fdznamn\u00fdch st\u00e1tn\u00edch osobnost\u00ed i samotn\u00fdch panovn\u00edk\u016f s cel\u00fdm doprovodn\u00fdm servisem. Postili\u00f3ni se ohla\u0161ovali po p\u0159\u00edjezdu trubkou, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edvala je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.<\/p>\n

       Na star\u00e9 po\u0161tovn\u00ed trase mezi stanicemi Holabrunn, Pulkau, Langau, Vrat\u011bn\u00edn, Slavonice a Jind\u0159ich\u016fv Hradec<\/strong>, zastavovaly po\u0161tovn\u00ed dostavn\u00edky dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b. Ve Vrat\u011bn\u00edn\u011b ve sm\u011bru z V\u00eddn\u011b do Prahy ve \u010dtvrtek a v ned\u011bli kolem druh\u00e9 hodiny odpoledne (v zimn\u00edm \u010dase mezi p\u00e1tou a \u0161estou ve\u010der) a na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b ve sm\u011bru Praha-V\u00edde\u0148 ve \u010dtvrtek mezi des\u00e1tou a jeden\u00e1ctou hodinou ve\u010der a v pond\u011bl\u00ed mezi sedmou a osmou hodinou r\u00e1no (v zimn\u00edm \u010dase o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji).<\/p>\n

P\u0158ELO\u017dEN\u00cd PO\u0160TOVN\u00cd TRASY<\/strong><\/h3>\n

        St\u00e1le se roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed po\u0161tovn\u00ed slu\u017eba umo\u017enila nejen snaz\u0161\u00ed cestov\u00e1n\u00ed, ale tak\u00e9 rychlej\u0161\u00ed doru\u010dov\u00e1n\u00ed korespondence a n\u00e1kladn\u00ed dopravy, zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v a tisku a skrze cestuj\u00edc\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed obchodn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed. Na\u0159\u00edzen\u00ed c\u00edsa\u0159ovny Marie Terezie ze 7. b\u0159ezna 1750, kter\u00fdm p\u0159elo\u017eila od 1. \u010dervence hlavn\u00ed po\u0161tovn\u00ed tah z V\u00eddn\u011b do Prahy p\u0159es Znojmo a Jihlavu, zas\u00e1hlo obce na star\u00e9 po\u0161tovn\u00ed trase jako r\u00e1na z \u010dist\u00e9ho nebe. Zru\u0161en\u00fd po\u0161tovn\u00ed kurs ve sm\u011bru na Poho\u0159elice a zna\u010dn\u011b omezen\u00fd provoz na star\u00e9 pra\u017esk\u00e9 trati s mal\u00fdm okruhem z\u00e1kazn\u00edk\u016f nemohl rozv\u00edjej\u00edc\u00edm se tr\u017en\u00edm m\u011bst\u016fm Vranovu, Vrat\u011bn\u00ednu a Slavonic\u00edm nad\u00e1le sta\u010dit k udr\u017een\u00ed nastartovan\u00e9ho dopravn\u00edho, obchodn\u00edho a \u0159emesln\u00e9ho rozvoje jihoz\u00e1padn\u00ed Moravy.<\/p>\n

         Po\u0161tmistr Johann Wenzel Richter z Kun\u017eaku dal na po\u0161tovn\u00edm \u00faseku mezi Jihlavou a Jind\u0159ichov\u00fdm Hradcem p\u0159ednost p\u0159ed p\u0159elo\u017een\u00edm do Po\u010d\u00e1tk\u016f po\u0161tmistrov\u00e1n\u00ed v Jind\u0159ichov\u011b Hradci, a tak mohl slavonick\u00fd po\u0161tmistr Hermann Anton von Rollsberg od 1. kv\u011btna 1750 nastoupit na novou po\u0161tovn\u00ed stanici do Po\u010d\u00e1tek, Josef Johann Jeech z Vranova obdr\u017eel do d\u011bdi\u010dn\u00e9ho n\u00e1jmu po\u0161tovn\u00ed stanici ve Vranovsk\u00e9 Vsi a de Grammonda z Vrat\u011bn\u00edna p\u0159elo\u017eila c\u00edsa\u0159ovna do Mor. Bud\u011bjovic. V roce 1753 se budovala c\u00edsa\u0159sk\u00e1 silnice z Vrat\u011bn\u00edna vedouc\u00ed p\u0159es Lubnici, kter\u00e1 spojila starou ji\u017en\u00ed po\u0161tovn\u00ed trasu V\u00edde\u0148 – Praha, vedouc\u00ed p\u0159es Vrat\u011bn\u00edn a P\u00edse\u010dn\u00e9, s ned\u00e1vno postavenou c\u00edsa\u0159skou silnic\u00ed V\u00edde\u0148 – Znojmo – Jihlava – Praha a kter\u00e1 nahradila b\u00fdvalou kupeckou stezku do Jemnice.<\/p>\n

       P\u0159elo\u017een\u00ed po\u0161tmist\u0159i ze star\u00e9 pra\u017esk\u00e9 silnice se z d\u016fvodu pohodl\u00ed obc\u00ed a panstv\u00ed nab\u00eddli, \u017ee by si mohli na zru\u0161en\u00fdch po\u0161t\u00e1ch ponechat n\u011bkolik kon\u00ed a postili\u00f3n\u016f. Rodina Rollsberg\u016f si ve Slavonic\u00edch dr\u017eela po\u0161tovn\u00ed sb\u011brnu s p\u0159\u00edjmem z poloviny vybran\u00e9ho po\u0161tovn\u00edho porta v maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161i 400 zlat\u00fdch a z vybran\u00e9ho j\u00edzdn\u00e9ho na trati Kun\u017eak-Slavonice-Vrat\u011bn\u00edn. Po\u0161tovn\u00ed z\u00e1silky putovaly dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b na po\u0161tovn\u00ed stanici do Po\u010d\u00e1tek, V roce 1760 se nakonec Rollsbergov\u00e9 po\u0161tovn\u00ed slu\u017eby vzdali ve prosp\u011bch po\u0161tmistra Cyrilla Czepela (1760-1766). Po\u0161ta putovala jednou t\u00fddn\u011b ze Slavonic do \u017deletavy a z Vrat\u011bn\u00edna do Moravsk\u00fdch Bud\u011bjovic. Po zru\u0161en\u00ed po\u0161tovn\u00edho provozu mezi Hollabrunnem, Slavonicemi a Kun\u017eakem v roce 1766<\/strong>, z\u016fstala ve Slavonic\u00edch jen po\u0161tovn\u00ed sb\u011brna (Brief und Pakettannahmestelle), obsluhovan\u00e1 dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b z \u017deletavy a Czepel p\u0159evzal po\u0161tu ve Schwarzenau (do r. 1777). V\u00fdznam po\u0161ty ve Slavonic\u00edch pomalu upadal a za\u010d\u00edn\u00e1 vzr\u016fstat v\u00fdznam po\u0161ty Da\u010dice…                                                                                                                                                                                                             \/zdroj wikipedia\/<\/p>\n

\"\"<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

PO\u010c\u00c1TEK             Ji\u017e od star\u00fdch \u010das\u016f byla pot\u0159eba sd\u011blovat si zpr\u00e1vy pomoc\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-442","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/442","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=442"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/442\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.datschitz.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=442"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}